Zpověď Zdeňka Macury: Pravda o »únosu« Ivety Bartošové – 5. díl

Unikátní rozhovor se Zdeňkem Macurou (39) se zatím točil kolem témat: jak celá kauza kolem údajného únosu Ivety Bartošové (47) vznikla (zde), co se odehrálo v Itálii (zde), jak vznikla fotka na pláži (zde) a ve čtvrtém díle týdeník SEDMIČKA přinesl svědectví o tom, jak došlo k předání Ivety lidem z okruhu Domenica Martucciho (zde). Pátý díl svědectví je zároveň předposledním dílem našeho velkého rozhovoru.

Říkáte, že to byl vlastně takový výlet, vztah mezi vámi byl dobrý, oslovovala vás "miláčku", došlo tam třeba i k fyzickému naplnění vztahu?
Tak to vám určitě říkat nebudu.

Co podle vás bylo za celým tím italským dobrodružstvím?
Ona se chce Rychtáře opravdu zbavit a hledá možnosti. Mně například říkala nejméně dvacetkrát: "Pomoz mi se ho zbavit."

Proti takovému tvrzení ale stojí dojemné fotografie ze setkání Ivety s Rychtářem v Itálii. Ona mu tam skáče kolem krku, vášnivě ho objímá, tečou jí slzy štěstí, viděl jste ty snímky?
Ne. Ale je to zcela běžný důsledek domácího násilí. Na veřejnosti se tváří, že je vše v nejlepším pořádku. To pravé domácí násilí je ale za dveřmi domu, když tam nikdo není. Přede dveřmi se ale odehrává pravý opak. Pokud po něm skáče a má slzy štěstí, tak to je jen ten vnější obraz. Kdyby ale vypadala zkroušeně, tak tam určitě žádné domácí násilí není. Navenek sice vypadají jako ideální, dokonalý pár, ale realita je jiná.

Iveta se vrátila k Josefu Rychtářovi, vše se vrací do starých kolejí. Říkáte, že se Iveta chce pana Rychtáře zbavit, myslíte tedy, že budou následovat další útěky? A budete jí v nich pomáhat?
Pokud se ho chce opravdu zbavit, tak musí začít někde úplně jinde než v tom baráku. To je člověk, kterého když vyhodíte dveřmi, vleze oknem. Nemá vnitřní sílu na to, aby použila nějaké represivní metody. Co se mojí pomoci týká, tak já jsem podal určité trestní oznámení a policii řeknu všechno, co mi vyprávěla. Teď už vím, o co jde.

Vy jste podal na Josefa Rychtáře trestní oznámení za domácí násilí, k čemu přesně podle vás u Ivety dochází?
Domácího násilí je více forem a druhů. Je buď fyzické, nebo sociální, psychické, ekonomické a sexuální. A může docházet ke vzájemné kombinaci těchto druhů násilí. Nemusí ji třeba denně mlátit, ale může se dopouštět domácího násilí. Třeba sociální násilí na ženě je, když jí ten agresor zabraňuje mít kamarádky. A tak to je, to je prostě případ Ivety. Uvedu příklad, chtěl jsem si pořídit ovci, aby mi "sekala" trávník. Chtěl jsem jí všechno zabezpečit, ale celé to ztroskotalo na tom, že ovce je stádní zvíře a musíte mít nejméně tři. Je to zkrátka jejich přirozenost a jednu ovci vám nikdo nepovolí mít, protože by se utrápila k smrti. A podobné je to i v lidském světě, žena prostě potřebuje mít kamarádky, jinak strádá. A to je trestný čin. Není to přitom jen o kamarádkách, ale třeba i o synovi, tam chybí sociální interakce a Iveta tím strádá. Artur třeba nemá dovoleno tam jen tak přijít, to musí nejdřív Rychtář dovolit.

Takže by vás nepřekvapilo, kdyby vás Iveta znovu kontaktovala?
VÍCE SE DOČTETE V POKRAČOVÁNÍ ZPOVĚDI ZDEŇKA MACURY V POSLEDNÍM ČLÁNKU, KTERÝ VYJDE ZÍTRA RÁNO.