Otevřený rozhovor: Zdeněk Piškula prozradil, jak to má s láskou!

Ve známost vešel Zdeněk Piškula postavou Matěje ve filmové pohádce Jana Svěráka Tři bratři. Teď hraje v inscenaci Rodina je základ státu mladého zfetovaného pankáče, který chce zabít svého otce.

Jak je možné, že jste dostal takovou roli. Vždyť vy ani vzdáleně feťáka nepřipomínáte.

"Občas si neumyju vlasy, smrdím a pak vypadám jako feťák. Všechno se dá nějak zahrát."

Máte před sebou čtvrtý ročník konzervatoře, chcete pak jít do stálého angažmá?

"Radši bych zůstal na volné noze a dělal, co chci. Hrál v divadle, ale fungoval na vlastní pěst."

Ale teď máte prý namířeno do Ameriky.

"Ano, hned jak se vrátím z Karlových Varů, pojedu tam na dva týdny studovat angličtinu. A dalších čtrnáct dní bych rád cestoval a viděl San Francisco a Las Vegas."

Ale za čtrnáct dní žádný velký pokrok čekat nemůžete.

"Tak samozřejmě, budu se učit i při tom cestování, protože se pořád budu ptát, kudy mám jet." (smích)

Vy máte tak špatný orientační smysl?

"Jo, ten mám blbej."

V tom případě to nebude levná záležitost.

"Společnost, která tam organizuje jazykové pobyty, mi zaplatí letenky a kurz angličtiny a já je za to budu sdílet na sociální síti. Ale samozřejmě záleží i na tom, kolik si tam nakoupím hadrů." (smích)

Na Instagramu vás sleduje už 115 tisíc lidí. Jak dlouho trvalo, než jste je nasbíral?

"Dva až tři roky."

A teď z toho máte výhody?

"Přesně tak. Ale před několika měsíci mi došlo, že když mám vliv na tolik lidí, že bych toho měl využít, nejen ke svému, ale i obecnému prospěchu. Poslední dobou se zajímám o ekologii a charitu. Myslím si, že pokud na této planetě chceme být dál, tak bychom se o ni měli nějakým způsobem starat. Zatím jsme takoví paraziti. Nevidím nic dobrého, co bychom pro naši Zemi udělali, kromě toho, že zasazujeme stromečky."

Jak jste k tomu přesvědčení dospěl?

"Začal jsem se o to zajímat, četl jsem články, koukal se na internetu. Baví mě podporovat dobrou věc tímto směrem. Nějak to na mě přišlo."

A odpad doma třídíte?

"Třídíme, doma to hlídám!"

Na jaké úrovni je dneska vaše angličtina? Troufl byste si na roli v anglicky mluveném filmu?

"Troufl, ale asi bych měl akcent a museli by mě předabovat. To je také to, co se chci v Americe naučit, správný akcent. Doufám, že když mám hudební sluch, že mi to pomůže a odposlouchám ho."

Všimla jsem si, že hudbě se teď věnujete nějak víc. Nejprve jste natočil videoklip Balič novodobý, a před pár dny jste vypustil další - Zvraty. Sledovala jsem diskuse na internetu a tam tedy nebyly jen pochvalné komentáře. Někteří lidé psali, že nemáte talent, ať se vrátíte k herectví, že ten první videoklip byl daleko lepší... Tak jsem si říkala, co to s vámi udělá, jestli máte po ruce dost kapesníků...

"Já kritiku přijímám a rád, protože si myslím, že je to dobrá věc, která může člověka posunout dál, ale když je to kritika stylu: Vrať se k herectví, zpíváš hrozně, tak je mi jedno."

Nezviklá vás to v rozhodnutí pokračovat, když lidi píšou, že se jim to nelíbí?

"Já to dělám zčásti pro lidi a zčásti pro sebe, takže pokud budu moct, budu zpívat dál."

Vy jste taky docela pohybově nadaný. Prý jste měl být fotbalista, a váš otec velmi trpěl, když jste se na tuto kariéru vybodl a šel tancovat.

"Prostě chtěl mít doma kluka fotbalistu, což já jsem šest let byl, ale pak mě přestalo bavit, jak na mě každý řve, co mám udělat, na jakém postu být. Štvalo mě to, tak jsem se dal na tanec. A pak jsem se dostal divadlu a tam na mě zase řval režisér, takže jsem si moc nepomohl."

Opravdu?

"Třeba při natáčení seriálu Vyprávěj se mi stalo, že jsme točili na horách na těch starých lyžích a já na lyžích jezdit neumím, jenom na snowboardu. Režisérovi tam z toho trošku haprovaly nervy, tak přidal na hlase. Ale ono se to vždycky nějak vyřeší, spíš u toho divadla je to takové krizovější, jak jste v tom uzavřeném prostoru..."

A máte vůbec na herectví dostatek síly a povahu?

"Lidské nesrovnalosti házím za hlavu, pokud se to netýká mě."

Prý se chystáte koncertovat. Kolik těch písniček máte?

"Dvě." (smích)

To bude hodně krátký koncert.

"Já jich mám hodně nenahraných, ale nemůžu jen tak udělat deset písniček a začít hrát, to chce spousty příprav. Myslím, že s tím ještě chvíli počkám..."

Pokud se z té Ameriky vůbec vrátíte...

"Stát se může všechno, ale nebál bych se toho. Pokud bych tam zůstal, asi bych k tomu měl důvod. Ale mám tady spousty lidí a věcí, které mě tu drží."

I lásku?

"Ne, lásku teď žádnou nemám."

No tak to musíte vyvíjet velké úsilí, abyste s žádnou dívkou nechodil. Pořád se kolem vás motá tolik fanynek...

"Ale vždyť je mi teprve osmnáct. Já s láskou nikam nespěchám. Nevyhledávám ji, nechávám, aby ke mně přišla sama, protože tak je to nejlepší a nenucený."