Hřebejkova učitelka: Takovou kantorku jsem naštěstí nezažila!

"Ale vždyť ona to myslela dobře," vysvětlovala slovenská herečka Zuzana Mauréry se smíchem, proč ve filmu režiséra Jana Hřebejka Učitelka její postava manipuluje rodiči a zjednává si různé protislužby (nejraději i sexuální), za to, že jejich děti bude protěžovat a pomůže jim k dobrým známkám.

Hřebejkův celovečerní snímek Učitelka, soutěžící na karlovarském filmovém festivalu, promlouvá o nadčasových problémech, byť je zasazen do doby normalizace. Jeho tématem je strach. V tomto případě rodičů, kteří se bojí vzepřít učitelce, která "šikanuje" jejich děti.

Zuzano, co vás napadlo, když jste si přečetla scénář Petra Jarchovského? Nevybavila jste si nějakou učitelku, kterou jste sama coby dítě zažila a z níž byste mohla čerpat?

Ani ne, já jsem neměla tu smůlu či štěstí na typy, které by mě prudily, takže jsem vycházela jenom ze scénáře. Byl pro mě tak obsažný, že mi bylo víceméně hned jasné, jak bych to dělala. To jsem taky nabídla na castingu, a když jsem dostala důvěru, šla jsem tímto směrem.

Vy jste v době svojí školní docházky, což bylo rovněž v době hluboké totality, žádnou nespravedlnost nezažila?

Na gymnáziu ne, ale možná na základní škole. Moji rodiče byli umělci, často jezdili na Západ a já byla oblečená trošku jinak než ostatní. Když jsem měla na sobě žluté džíny, mohla jsem si být jistá, že budu zkoušená. Prý jestli umím tak dobře, jak jsem oblečená... Samozřejmě jsem nevěděla nic. Takže trošičku mi dali pocítit takové to ´Jsi jiná, tak ukaž, že taky umíš´.

Ale tady byla snadná pomoc, mohla jste se oblékat nenápadně a měla byste klid.

Ale to jsem schválně neudělala. Měla jsem třeba bílou riflovou kombinézu a děti se mi smály, že vypadám jako zmrzlinářka. Ale to byly jenom takové drobnosti. Nic tak velkého, jako hraji ve filmu, jsem na vlastní kůži naštěstí nezažila.