Žilková se necítí být babičkou. Raději má obdiv chlapů!

Herečka Veronika Žilková (53) se rozhodla skončit s hereckou kariérou a uchýlit se do domácnosti jako hospodyňka. Jenže osud tomu chtěl jinak, když jí zrovna ve správnou chvíli přivál do ruky scénář nového seriálu Všechny moje lásky. Veronika nabídku přijala a domácí podpora manžela tak musela počkat.

Herečka měla na rozhodnutí, zda nabídku přijme, či nikoliv, asi hodinu. Dle jejích slov ale měla jasno už po pár řádcích ve scenáři. "Nabídka přišla v době, kdy jsem se rozhodla, že skončím s herectvím a budu manželovi dělat takovou tu ‚hausfrau', aby se mohl teda věnovat těm vládním činnostem. Ale už jenom to slovo Ruda Merkner, se kterým jsem spolupracovala na seriálu Vyprávěj, mě donutilo si přečíst ten scénář. Když jsem dočítala 30. stránku a brečela jsem, tak jsem si říkala, že to je prostě zázrak. V době, kdy jsem se rozhodla skončit, protože mě ta témata už prostě nezajímají, tak jsem dostala do ruky nádherný seriál, a tak jsem za hodinu zavolala, že ano."

A co že jí na té roli tolik oslovilo? "Na té roli mě dostalo, že někdo ví, jak mi je. Že někdo ví, jak je nám holkám," usmívá se Veronika.

Herečka měla a má ve svém životě lásek několik. Práskla na sebe, kdo jí ale momentálně dostává do kolen nejvíce. "Kromě mých dětí a partnera je to můj vnuk. Když se na mě podívá těma andělsky modrýma očima a řekne mi: ‚Babičko, já tě miluju.', tak mě to opravdu dostává." Babičkou se ale Veronika dlouho necítila. "Já jsem to dlouho nechápala, stala jsem se babičkou, když mi bylo padesát a říkala jsem si: ‚A to se za mnou jako už přestanou otáčet chlapi?'. Přijdete do společnosti a najednou na vás začnou volat: ‚Čau babčo!', tak to je fakt konec! Zkrátka ti chlapi s náma mávají v jakémkoliv věku, nikdo nás ženy nepochválí tak, jako ten chlap, ale zároveň s náma taky nikdo nezamává tak, jako ten chlap," uzavírá Žilková.