Z domova jsem odešla brzy, říká Ivana Chýlková

Dětství prožila ve Frýdku - Místku, ale své rodné město brzy opustila a odjela studovat do Prahy. Dnes již víme, že to bylo rozhodnutí správné, protože tím odstartovala svou hvězdnou kariéru. Jak ale prožila své dětství, na co ráda vzpomíná a mnoho dalšího na sebe Ivana Chýlková prozradila v rozhovoru pro časopis INSTINKT.

Jaké dětství jste prožila vy? Ve Frýdku-Místku.
Hezké. Na to, že jsem tak ráda, že jsem pryč. Když to takhle řeknu, vypadá to, že jsem tam trpěla. Netrpěla, ale věděla jsem, že tam chci být jen do času. Že udělám všechno pro to, abych co nejdřív odešla.

To se vám povedlo ve čtrnácti. Byla jste na internátě?
V podnájmu. Konzervatoř byla do večera a dojíždění složité: vlak jezdil v pět odpoledne a pak až v půl jedenácté.

Jaký vztah jste měla s rodiči, když jste odešla z domova tak brzy?
Hezký. Ale myslím, že jsem jim ušetřila hodně nervů, když jsem byla pryč. (smích)

O maminku jste přišla poměrně brzy. Znamenalo to pro vás zlom ve smyslu, že vám s konečnou platností skončilo dětství?
Tak kategoricky jsem to nevnímala. Bylo mi 28, ségře 21 a bráchovi 16. Tím, že už jsem byla dlouho v Praze, jsem si to vlastně dodnes nepojmenovala jako definitivu, nepřijala to jako fakt. Mám pocit, že se jenom nevidíme. Moc jsme se nevídaly, za bolševika jsme neměli doma ani telefon a maminka už nezažila dobu mobilů, takže jsme nebyly v denním kontaktu. Pro mě je ale pořád součástí mého života.

Na čem právě pracuje, jaké má vztahy se synem nebo čím si jí získal Jan Kraus, se dočtete v rozhovoru v aktuálním čísle týdeníku INSTINKT.