Tekla krev, ale na šití nikdy nedošlo, říkají bratři Matěj a Kryštof Hádkové

Maminka potřebovala zaměstnat temperamentní syny, tak je dala na dramatický kroužek. Dnes patří Kryštof a Matěj Hádkovi k nejzajímavějším hercům své generace. Už se neperou jako zamlada, ale chodí spolu na pivo a ve filmu Kobry a užovky to pořádně rozjeli před kamerou. Na co mají odlišné názory a v čem se naopak shodnou?

Jste tři kluci. Matěj k sobě má věkem blízkého, o rok staršího Ondřeje. Nešlo někdy Kryštofovi o život?
Matěj: Běžné byly oděrky a modřiny, občas krev. Ale na šití nikdy nedošlo. Jako když se díváte v National Geographic na lvíčata, jak po sobě jdou.
Kryštof: Celkem i ostře. Drápy a zuby. Ale večer je matka sežene do houfu.

Kdy jste se stali parťáky?
Kryštof: Konkrétní moment si nevybavuju. Tak v patnácti?
Matěj: Asi dvanáct ti bylo. Tenkrát jsi začal mít sílu.
Kryštof: Jo?
Matěj: Při nějaké běžné bratrské šarvátce, která zpočátku vypadala, že bude mít hladkej průběh, Kryštof poprvé ukázal sílu. Ne že by se předtím nevzpíral, ale nebylo mu to nic platné.
Kryštof: V ruce jsem měl nějakej předmět... Židli?
Matěj: Ne, vodítko na psa. S karabinou.

Jak funguje bratrské přátelství, jak bratři vzpomínají na svá drogová dobrodružství nebo jak se dostali k herectví, se dočtete v dvojrozhovoru v novém čísle týdeníku INSTINKT.