Tipy na péči o chodidla. Na co dát pozor při cukrovce?

Suché a popraskané paty nejsou jen estetickým problémem, ale mohou být i bolestivé a v extrémních případech vést k infekcím. Pokud trávíte hodně času na nohou nebo zanedbáváte pravidelnou péči o nohy, vaše nohy a především paty si pravděpodobně říkají o pozornost.

Popraskané paty představují běžný, ale často podceňovaný zdravotní problém, který může způsobovat nejen estetické nepříjemnosti, ale také výrazné fyzické obtíže. Kůže na patách je přirozeně silnější a méně elastická než na jiných částech těla, a právě proto má tendenci se vysušovat, tvrdnout a následně praskat. V některých případech jsou praskliny natolik hluboké, že mohou krvácet a bolet, což zvyšuje riziko infekce - zejména u lidí s cukrovkou, oběhovými potížemi nebo oslabeným imunitním systémem.

Krémy a hydratace

Hlavní příčinou popraskaných pat bývá nedostatečná hydratace a ztráta přirozené elasticity pokožky. Přispívá k tomu chůze naboso, nošení nevhodné obuvi bez podpory paty, častý kontakt s vodou, mýdly nebo čisticími prostředky, ale také celková dehydratace organismu nebo kožní onemocnění jako atopický ekzém či psoriáza. Důležitou roli může hrát i věk - s přibývajícími lety se snižuje produkce kožního mazu a regenerace pokožky zpomaluje. "Péče o suché a popraskané paty vyžaduje trpělivost a důslednost. Základem je pravidelná hygiena a hydratace," řekla nám přední česká podoložka Petra Firytová Kliková.

"Kůže na patách by měla být denně ošetřována hydratačními nebo regeneračními krémy s obsahem urey, glycerinu, bambuckého másla nebo kyseliny mléčné. Tyto látky pomáhají pokožku změkčit, hydratovat a obnovit její přirozenou ochrannou bariéru. Ideální je aplikovat krém večer před spaním a nohy poté zakrýt bavlněnými ponožkami, které zintenzivní účinek," poradila odbornice. Důležitou součástí prevence je dostatečný příjem tekutin, správně padnoucí obuv nebo správná vložka do boty.

Jak na domácí pedikúru

Domácí pedikúra může být skvělým způsobem, jak udržet chodidla zdravá, nehty upravené a kůži na patách hladkou. Aby však tato péče byla nejen příjemná, ale i bezpečná, je potřeba dodržovat několik zásad. Během pedikúry může totiž i při šetrném postupu dojít k drobným poraněním - mikroskopickým oděrkám, porušení kůže při úpravě nehtového valu či při odstraňování ztvrdlé kůže. Tyto nepatrné vstupní brány mohou umožnit průnik bakterií, virů nebo plísní. U zdravého člověka si organismus obvykle poradí. U lidí s diabetem, poruchami prokrvení nebo oslabenou imunitou však může i malá infekce přerůst v závažný zdravotní problém.

1. Než začneme provádět domácí pedikúru, je důležité si pořídit dezinfekci na kůži i na nástroje (nůžky na nehty, pilník, pemzu nebo brusný blok, případně dřevěné tyčinky na úpravu nehtového valu).

2. Nejprve je dobré nohy ponořit na 10-15 minut do teplé vody s trochou jemného mýdla nebo speciální solí do koupele. Tím změkčíte ztvrdlou kůži i nehty a příprava na jejich úpravu bude snazší a šetrnější. Nehty na nohou stříháme rovně, aby nezarůstaly. Lehce zapilujeme.

3. Následně je potřeba opatrně odstranit ztvrdlou kůži pomocí pemzy nebo speciálního pilníku na nohy. Je důležité být šetrný - nadměrné obrušování může pokožku poškodit a stav ještě zhoršit. Pokud se praskliny nehojí, jsou hluboké nebo bolestivé, je vhodné vyhledat odbornou pomoc - buď u dermatologa, nebo zkušeného podologa, který může poskytnout cílenou péči, doporučit léčebné masti nebo navrhnout další postup.

Diabetická noha: skrytá hrozba

Lidé s diabetem čelí zvýšenému riziku vzniku syndromu diabetické nohy, což je soubor komplikací, které vznikají kombinací neuropatie (poškození nervů), angiopatie (postižení cév) a často i zvýšené náchylnosti k infekcím. V důsledku těchto faktorů může dojít ke vzniku nehojících se vředů, deformit nohou, ztráty citlivosti nebo ischemie (nedokrvení). "Tím, že pacient nemusí vnímat bolest, může snadno přehlédnout poranění nebo otlaky, které se následně infikují. Pokud se tyto problémy neléčí včas a odborně, hrozí zhoršení stavu až k nutnosti amputace končetiny," varovala Petra Firytová Kliková s tím, že noha diabetika potřebuje nejen promastit, ale i hydratovat. Ošetření začíná podrobnou anamnézou, při níž se podolog zajímá o typ diabetu, kompenzaci, přidružené komplikace a předchozí poranění nebo operace nohou. Následuje vizuální a taktilní vyšetření nohou, kontrola citlivosti a posouzení prokrvení a stavu pokožky.

"Podolog tím, že tu nohu má pod nosem, je schopný spoustu problémů včas podchytit a vyřešit. Opatrně odstraní zrohovatělou kůži bez narušení zdravé tkáně, ostříhá nehty včetně zarůstajících nehtů, ošetří praskliny, otlaky, drobné ranky či plísně. S diabetikem řeší správnou obuv i vhodné vložky, aby noha nebolela," dodala Firytová Kliková. Specializovaná podologická péče totiž není kosmetický nadstandard, ale součást preventivního zdravotnického přístupu. U diabetiků by měla být stejně samozřejmá jako pravidelné měření glykemie nebo kontrola zraku. V mnoha zemích je péče podologa dokonce součástí standardního léčebného plánu a je hrazena ze zdravotního pojištění - i v Česku se čím dál častěji diskutuje o jejím širším začlenění do systému péče o diabetiky.