Ondřej Brzobohatý: Nic dopředu zbytečně neanalyzuji

Je nejpopulárnějším českým hercem. Alespoň podle televizních diváků, kteří mu letos udělili cenu TýTý. Ondřej Brzobohatý (30) se přitom nejvíce cítí jako muzikant a svou budoucnost spatřuje v nahrávacím studiu. I když teď zrovna se chystá tančit...

Myslíte, že si umíte dobře vybírat, ať už jde o lidské vztahy, případně o pracovní nabídky?

"Nic dopředu zbytečně neanalyzuji, řídím se instinktem. Jakmile získám pocit, že to tak má být, natolik si věřím, že už mě nerozhodí ani opačné názory. Ukázkovým příkladem je třeba moje role v seriálu Gympl. Podle ortodoxních intelektuálů se jedná o komerční dílo. Oni vůbec mají slovo komerce ve velké neoblibě, aniž by znali jeho význam. Ale komerční přece znamená obchodní, taková věc má už z podstaty generovat zisk! Nikde navíc není řečeno, že co je komerční, musí být blbé. Konkrétně Gympl je jeden z mála seriálů, který v sobě má nadsázku a neotupuje."

Myslíte?

"Určitě, už kvůli písničkám, které v tom seriálu znějí. V Gymplu totiž nejen hraju, mám na starost i hudební režii. A protože jsem dostal při volbě muziky volnou ruku, snažím se vybírat skladby, které z komerční stanice zpravidla neuslyšíte. Na některé se třeba pozapomnělo, což je škoda. A tak se je snažím připomenout, a tak divákům rozšířit hudební obzory."

Publikum si vaši postavu, učitele Adama Kábrta, dost oblíbilo. Projevuje se to nějak na návštěvnosti Divadla Radka Brzobohatého?

"Nepopírám, že to souvisí. Ale rozhodně si nemyslím, že by lidi chodili do našeho divadla jenom kvůli mně. Naopak bych řekl, že po tátově smrti došlo k určité selekci publika: lidé, kteří nás navštěvovali jen kvůli němu, chodit přestali, zatímco ti, kteří zůstali, oceňují náš repertoár. A za ten my se stydět nemusíme. Sice jsme začínali lehčími konverzačkami, ale postupně jsme zařadili i náročnější kousky jako třeba hry Tančírna či Dvanáct rozhněvaných mužů. Bohužel pro řadu kritiků, z nichž většina u nás beztak nikdy nebyla, jsme bulvární divadlo. A to mě štve, už kvůli tátovi, který nikdy nebyl bulvární typ!"

Celý rozhovor si můžete přečíst v aktuálním vydání časopisu INSTINKT!

Autor: Honza Dědek