Odhalení! Ondřej Suchý představil svou další lásku

Jako velký milovník starých časů se dá označit mladší bratr legendárního Jiřího Suchého. Spisovatel Ondřej Suchý (70), který pravidelně přispívá i do tištěného časopisu SEDMIČKA, se vedle mnoha dalších činností věnuje hlavně psaní biografií o slavných osobnostech českého filmu a divadla. K výčtu jeho knih přibyl další kousek. Tentokrát se věnoval herečce Adině Mandlové. Věnoval jí pět let svého života a ve výsledku se mu podařilo sestavit pozoruhodný příběh o české filmové hvězdě.

Ondřejovi se podařil doslova husarský kousek. Přesvědčil jedinou žijící příbuznou herečky Adiny Mandlové, Ludmilu, která souhlasila a předala spisovateli všechny informace a materiály, které o ní měla. Cesta to ale nebyla jednoduchá. "Představte si, zjistil jsem, že existuje a také jsem byl varován, že se paní Ludmila vyhýbá jakékoliv publicitě a novinářům. Náhoda tomu chtěla, že ona byla z Karlových Varů a jsme i generačně dost blízko u sebe. Své dětství jsem prožíval v Karlových Varech na festivalech, kde jsem sbíral autogramy, kde tato ještě tehdy holčička také sbírala autogramy. Takže jsme začali vzpomínat. Věděla moc dobře, že jsem ji vyhledal kvůli Adině Mandlové, ale trvalo to rok, než jsme si vypovídali zážitky z Varů a pak už to nemohla odmítnout. Přiznala, že má po Adině pozůstalost a že mi ji dá k dispozici. Týden jsem trávil prohrabáváním všech beden," vzpomínal s milým úsměvem Ondřej Suchý, autor nové biografie s názvem Čemu se smála Adina Mandlová?

Iniciátorem pamětí o Adině byl spisovatel Josef Škvorecký. "Práce na této knize mi trvala s přestávkami pět let. Za tu dobu se mi podařilo získat mnoho různých věcí okolo Adiny, které nemohl nikdo jiný vypátrat a dát do knih o ní, protože se dělaly tak, aby byly rychle hotové. Díky panu Škvoreckému, který na mě dohlížel, pobízel mě, ale varoval mě i o nejrůznějších úskalích, jsem si na tom dal hodně záležet," přiznal Ondřej Suchý, který dokončení knihy bral jako svou povinnost, kterou cítil právě vůči Škvoreckému.

Ne každý má takového koníčka jako Ondřej Suchý. "Jsem nostalgický milovník starých časů. Se slovem nostalgie se dává do souvislosti smutek a stesk. Já vždycky říkám, že nostalgie může být i veselá, protože se odehrávalo i hodně veselého. Je to můj obdiv a úcta k době před válkou a kousek po ní. Jestli jde o Adinu, tak je to láska k filmům 30. a 40. let," usmíval se spisovatel a nakonec dodal:  "V podstatě ke všem hercům, o kterých jsem psal, mám obdivný vztah. Negativní věci mě nezajímají. Píšu o těch lidech s láskou."