Noční motýl Hana Vítová

Byla stejně dobrá herečka jako zpěvačka, toužila po dramatických rolích, toužila ukázat, jaký talent v ní dříme. Jenže režiséři ji stále obsazovali kvůli její roztomilé tvářičce. Pak se jí sen splnil. Zahrála si v jednom z nejslavnějších filmových dramat naší kinematografie a potvrdila to, co už dávno tvrdila nejen ona, ale i spousta filmových kritiků. Byla skvělou herečkou s velkým talentem a také osudem, který jí přinesl jak velké štěstí, tak obrovský smutek.

Víte, jak vznikl umělecký pseudonym jedné z nejslavnějších hereček našeho prvorepublikového filmu Hany Vítové, rodným jménem Jany Laškové? Stalo se to v době, kdy nastoupila do souboru Osvobozeného divadla. Protože byla mladá a opravdu velmi krásná, hned se kolem ní začali rojit chlapci i muži, mezi nimi také básník Vítězslav Nezval. Werich s Voskovcem se chtěli vymýšlení pseudonymu pro svojí novou hvězdu ujmout, vstoupil do toho ale dívkou okouzlený Nezval a rozhodl se, že jméno vymyslí sám.
"Tak my jsme vlastně bez práce, protože ona je Vítova," reagoval na to Werich.
A Nezval na to: "A víte, že je to docela dobrej nápad? Vždyť ona by mohla bejt Vítová! A to Jana je takový tvrdý... tak z ní uděláme Hanu!"

O chvílemi veselém, jindy však tragicky smutném životě, o jejích rolích, jejích láskách a neveselém konci, se dočtete v profilu legendy Hany Vítové v aktuálním čísle týdeníku SEDMIČKA.