Jan Vlasák: natáčení je pro něj radost
Herec Jan Vlasák (70) se díky natáčení nového seriálu dostal do doby první republiky. Jak obtížné je pro něj hrát dobovou roli či jaká vlastně je postava, kterou hraje? To vše prozradil v krátkém rozhovoru!
Období první republiky je mnohdy idealizovano dobou. Myslíte si, že seriál První republika, který právě natáčíte, může toto vnímání změnit a tuto dobu ukázat více realisticky?
Myslím, že jakékoli zpracování historických událostí nemůže nikdy samotné události obsáhnout komplexně, takže je to vždycky jenom určitý pohled a názor, který se nějakým způsobem vymezuje. Takže mám pocit, že i tohle bude ten případ.
Mohl byste v několika větách popsat svoji postavu a její charakter?
Řekl bych, že je to člověk řádu, což si s sebou přinesl z Rakouska-Uherska, kde platily jiné hodnoty a život se odehrával v jiných souvislostech než později po rozpadu rakousko-uherského mocnářství a vznikem nového státu. Jde o člověka řádu, který do jisté míry trpí tím, do jaké situace se vlastně dostal, a tím, že je nucen žít v jiných souvislostech a jiném pořádku.
Jaká je vaše oblíbená historická osobnost z období první republiky?
Byla tam spousta znamenitých lidí ze široké škály oborů. Obligátně se mi jako první vybaví Masaryk a v jistém, u mě ne příliš pozitivním smyslu, také Beneš.
Jakým způsobem jste přistoupil ke ztvárnění svého charakteru a kde jste hledal inspiraci?
S oblibou sleduji prvorepublikové filmy, ale velkou inspiraci mám ve svém dědovi. Ten zrovna poblíž lokality, kterou seriál První republika zahrnuje, měl statek. Ve Zloníně. Byl to sedlák, který se vypracoval z malých poměrů do větších a umřel těsně před vypuknutím druhé světové války.
Jaké jsou zatím vaše pocity z toho, že se podílíte na natáčení velkého dobového historického seriálu?
Připadá mi, že seriál je dělaný hodně pečlivě a že byl takto pečlivě i napsán. To znamená barevně, pestře a poutavě. A ty obrazy, které jsme zatím natočili, ve mně budí velmi dobrý dojem.
Co pro vás zatím bylo během natáčení První republiky nejtěžší?
Pro mě to je radost a tíhu necítím.
-ČT-