Hrozná bolest, jako srpem přes koule, vzpomíná Vlastimil Harapes

Tanec je krásný ladný pohyb po parketu s lehce erotickým nádechem. Ale také je to bolest, nekonečná dřina a pořádná řehole. Kdo jiný by o tom měl vědět své, než náš dlouhodobě nejznámější tanečník Vlastimil Harapes (70).

Vlastimil Harapes je vysoce ambiciózní, a i proto toho ve světě baletu dokázal tolik, kolik dokázal. "Víte, já jsem byl pořád nespokojený. Jestli bylo za těch dvacet let mé baletní kariéry deset představení, se kterými jsem byl opravdu spokojený, tak to bylo hodně. Ale asi to byla dobrá cesta, člověk nesmí usnout na vavřínech," vyprávěl v rozhovoru pro Pátek Lidových novin tanečník a herec.

Jeho profese však s sebou nutně nesla spoustu disciplíny, odříkání a bolesti. Především na tu hned tak nezapomene. "Kostru mám po tátovi, ale tělo mě občas taky zradilo. Jednou mi například praskly při tanci oba halluxy, klouby u palců nohou. To byla nepředstavitelná bolest, jako srpem přes koule, jak říkával jeden kolega," vzpomínal Vlastimil Harapes.