Marek Eben šokoval. S manželkou se k sobě nehodí!
Seznámili se na konzervatoři. Markéta Fišerová (64) chodila o dva ročníky níž než Marek Eben (66) a kupodivu ho uháněla, on se jí prý docela bál. "Byla to taková sopka a nevěděl jsem, jak by to s mojí tichou povahou šlo dohromady. Ale líbila se mi hrozně. Založil jsem si tehdy kapelu a vzal si ji jako zpěvačku," přiznal Eben.
Marek Eben o své ženě moc často nemluví, přesto v rozhovoru s Terezou Kostkovou pro Český rozhlas udělal výjimku. Když došlo na téma o životních rozhodnutích, hned si vzpomněl na jedno z těch největších. "Životní rozhodnutí jsem zvyklý docela pečlivě promýšlet, proto jsem rád, že mi není dvacet, že už se nemusím ženit, že už to mám za sebou. Pro mě to byl docela zásadní krok, já jsem to bral hodně vážně," vzpomínal na rok 1985, kdy si s herečkou Markétou Fišerovou řekli pověstné Ano.
"Když se lidi berou, mají se brát mladí, kdy jsou zaplaveni hormony. Člověk přes ty hormony nevidí, jak bych to řekl, komplexnost toho protějšku. To pak samozřejmě zjistí, ale to už je pozdě. A ten protějšek to má taky. Nevidí moji komplexnost. Pak to zjistí až pozdě, ale to většinou řekne: 'No tak dobře.' Řekl bych, že věta 'No tak dobře' je skoro jeden ze základů dlouhodobého vztahu," zamyslel se Eben.
Rozvádět se nehodlá
Ačkoli si někdy dělá legraci z toho, že by se s ním Fišerová rozvedla, on nic takového neplánuje. "Když jste církevně oddáni a jste praktikující katolík, není to legrace. Manželský svazek je uzavřen opravdu na celý život. Pro mě je manželství svátost, za Markétu budu vždy bojovat," svěřil se moderátor před časem. To ale nemění nic na tom, že to občas mají doma těžké. "Markéta je daleko impulzivnější, daleko víc se se řídí city a je rázná. Ta se těch velkých rozhodnutí nikdy nebála. Já jsem víc uvažující a přemýšlím o těch věcech, snažím se je racionálně pochopit. Jenže to je v otázkách vztahu nesmysl. Tam racionalita není namístě, protože my dva se k sobě absolutně nehodíme. Ale vůbec! Spolužáci dávali našemu vztahu čtrnáct dní, když jsme spolu na škole začali chodit. Nikdo nepředpokládal, že by nám to mohlo vydržet, ale Markéta byla v tomto směru daleko odvážnější než já. Já jsem si říkal: No, je to přece jenom zásadní životní krok... A jak jsem šťastný, že jsem ho udělal!" uzavřel Marek toto téma s úsměvem.